Úvahy a inspirace pro řešení různých situací

Nevyhánějme lidi z kostelů... aneb co nám říká Svatý Augustin?

5. 3. 2017 20:15
Rubrika: Žena | Štítky: společnost , kostel , odsuzování

Poměrně čerstvá konvertitka. Začala cvičit tai-chi. Když se o tom dozvěděli farníci v kostele, kam chodila, začali se na ni dívat kvůli tomu přes prsty... Nikdo se už jaksi nezabýval tím, že cvičení je pro ni výlučně otázka zdraví a díky němu neskončila na invalidním vozíku. Boha nezavrhla, jen si myslí, že ke vztahu s Ním nepotřebuje církev... Ve cvičení navíc našla partu pohodových lidí, kterým chyběla, když se jednou či dvakrát neobjevila...

Svobodná maminka. Nejvíce přátelské i nepřátelské reakce na svoji životní situaci zažila ze strany katolíků... Neviděli v ní silnou a statečnou ženu, která si i přes svoji nezáviděníhodnou situaci dítě nechala a nešla na potrat. Navíc si zachovala sebeúctu a nesnažila se provdat prakticky za každou cenu, jenom aby společensky obstála. Na víru ani církev naštěstí nezanevřela. Jistě i díky tomu, že znala svoji hodnotu a držela se úsloví, že na ty nejlepší věci se vyplatí čekat, seznámila se za pár let se svým manželem, který bez výhrad přijal i její dítě. Kolik ale po světě běhá žen, které patří mezi slabší povahy? A podlehnou společenskému tlaku i za cenu, že podstoupí potrat? Nebo se provdají za chlápka, který jejich dítě vpodstatě trpí jenom jako nutné zlo?

Muž. Nemůže se počítat mezi mládež, ale do seniorského věku mu taky pár křížků chybí. Protože nezaložil rodinu, volání ke kněžství ani do řeholního stavu nezaslechl... odešel do jiné křesťanské církve, které obětavě slouží... a kde jeho mozková kapacita našla uplatnění. Navíc díky tomu, že sbor není příliš početný, panuje v něm rodinná atmosféra...

Nemanželské děti v dobách minulých. Odstrkované, opovrhované, ostatní si s nimi nechtěli hrát. Nadávali jim do parchantů... Jakmile tyto zraněné děti, jejichž sociální ani ekonomická situace nebyla vůbec utěšená, dospěly, přiklonily se k ateismu a braly spravedlnost do vlastních rukou...

Na základě výše uvedených příkladů ze života se mi vybavuje věta sv. Augustyna: "Nenáviďte hřích, ale milujte hříšníka!" Augustýnův výrok nám ve své podstatě říká, že pokud budeme odsuzovat člověka, obrátí se to vždycky proti nám... a následky pak tudíž můžeme přičíst jen sobě...

 

Sdílet

Komentáře

majkiki @Papo: Nevěděla jsem, že jste ještě zapojen do diskuze, ten komentář byl mířen na @JiKu a @RomanS. Myslela jsem, že nikdo jiný už nediskutuje. Vy jste se ptal, abyste můj názor poznal a zároveň jste odpovídal na mé dotazy, to samé jste tedy umožnil i vy mně.

Prezentujete tento názor @JiKu jako názor, který jste přijal a se kterým se ztotožňujete. Rozumím tomu dobře?
To nemusí být chyba textu, ale také špatné interpretace textu. Třeba právě u nápisu "nehaste vodou" se jaksi rozumí, že čtenář bude schopen nápis interpretovat. Ani tam podle mě nemusí být napsáno "nehaste vodou a zamyslete se (nebo používejte rozum při interpretaci textu)!"

majkiki @Papo: Když se nad tím zamyslím, třeba u Kanta jsem nikdy nic, jako "zamyslete se! asi nečetla, i když je to už nějakou dobu, co jsem jeho texty četla a třeba si to nepamatuji. Ale myslím, že věřil, že člověk, který je jeho text schopen přečíst a interpretovat, bude schopen se zároveň zamyslet i automaticky nad obsahem textu. Jestli se @PetraO dopustila stejné chyby jako Kant, tak bych jí to prominula.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio